VONA GROARKE (*1964)

Irská básnířka žijící v poklidné atmosféře u sousedů v Manchesteru v Anglii. V roce 2004 vydalo zblovské nakladatelství Opus – Kristina Mědílková výbor z autorčiných počátečních sbírek v trio pod názvem Vlastní cestou. Před několika měsíci se znovu na témže Opusu zaskvěla její knížka Spindrift, kterou Groarke v anglickém stejnojmenném originále publikovala v roce 2009 (to jsem se s partou nejbližších plavil do Irska až ke cliffs of Moher). Co značí její termín Spindrift? V úvodu knihy je to prozrazeno jako mořská vodní tříšť unášená větrem z hřebenů vln.

PÍSEŇ O LÁSCE

Tvůj email se mihotá

v mé schránce.

A tohle jsou tvá slova,

neodhadnutelná, klouzavá

pod konečky prstů

jako by se dotekem

dala aspoň

pootevřít.

*

Hned bych si tě položila

na kvetoucí vřes,

všechna léta mezi námi

jak plátno běloskvoucích prostěradel,

co nebylo a mohlo být,

vrátila bych bez váhání,

tak jako moře, co nosíš

na zápěstích.

*

Modřina na vlastním předloktí

mi vybavuje vzpomínku

na díru v tvém rukávu,

jíž bych ráda,

kdybych mohla,

prosívala všechen čas.

*

Záblesk mobilu

v dlani

je vzplanutím slunce,

v němž sedíme

a nasloucháme klábosení

hlasivek a kapradin

bez účasti hovadin

a v němž ti vidím pihy dozrát

v odstín shodný

s mým.

*

Co si jen počnu,

až jednou budu stará,

abych psala Píseň o lásce?

(překlad: Daniela Theinová)